STRÁNKY KLUBU KONDORŮ

Důstojné zakončení letošní letní sezony.Autem přes Mnichov,Innsbruck,Brenner a Vipiteno jsme dojeli údolím až k parkovišti ve výšce 1700m.n.m. A okolo poledne jsme začli stoupat k chatě Hochfeilerhütte ležící asi čtyři hodiny cesty ve výšce 2710m.n.m.Poslední hodinu nás doprovázela bouřka déšť a kroupy.Na chatě jsme rozmrzli a ubytovali se na dvě noci.Ráno počasí vypadalo chvílemi líp,ale chvílemi přišla mlha,že nebylo na krok vidět.I přesto jsme před devátou vyrazili k vrcholu.Mlha houstla,sněhu přibývalo a na hřebeni nás zastavila namrzlá skála a prudký vichr.Asi sto,dvěstě metrů od vrcholu jsme se radši otočili k sestupu stejně jako dvojice Tyrolanů před námi.Chvíli po našem návratu na chatu se obloha zázračně protrhala.Okamžitě jsme přebalili a vyrazili na nedaleké sedlo.Ovšem po příchodu k ledovci jsem zjistil,že jsem při přebalování na chatě zapoměl mačky.Zbytek odpoledne jsme věnovali slunění,kochání,focení a nácviku pohybu na ledovci.Ráno jsme sestoupili k autu a cestou do Čech ještě navštívili skokanský můstek v Innsbrucku.Večer se nám na třetí pokus podařilo ubytovat se v příjemném hotelu U branky ve Stříbře,kde došlo i ke kvalitnímu zhodnocení celé akce

Poděkování:

Martinovi-za bravůrní šoférování po celou dobu akce

Andy-za kvalitní tlumočení

Karlovi-za to,že vyjímečně nezabloudil a i v mlze držel stopu až pod samotný vrchol

a všem horalům a horalkám co se s náma vždycky nakonec nějak domluvili

Hlášky,které utkvěly:

Tak to jsme dali dvanáct stovek za hotel a teď budem spát na chodníku ve spacáku.                        ( Karel-při marném luštění kódu hotelového vstupu)

No to jsme se za ty prachy mohli vožrat v Rakousku.                                                                         ( Martin ráno po nalezení účtu ze zhodnocovací akce ve Stříbře)

Omluva:

Všem kamarádům a jejich rodiným příslušníkům,kterým naše předsunutá jednotka musela ve dvě v noci sdělit,že příště jedou s námi.

SMS záznam z expedice