STRÁNKY KLUBU KONDORŮ

Aneb jarní vandr uprostřed ledna.Počasí je už opravdu blázen,zhruba před rokem jsme se brodili sněhem na Fatře při mínus sedmnácti stupních.Když jsme v trikách stáli na konci října na Jahňacím štítu říkal jsem si,že mě už nemůže nic překvapit.A vida osmnáctého ledna jsme se v trikách vyhřívali na Kozákovském hřbetu a koukali jak mizí poslední sníh na vrcholcích Krkonoš.Každopádně i když jsme nevymrzli,tak krásné výhledy stály za to,jen škoda,že rozhledna na Kozákově byla zavřená.Prolezli jsme si i celé Klokočky.Skalních turistů bylo ve skalách tak akorát,žádnej nával a když už jsme někoho potkali dalo se i pokecat.Večer jsme zabivakovali po vzoru lovců mamutů a uspořádali hostinu s řízkama,sekanou,vánočním cukrovím a calvadosem.A zjistili jsme,že písek z Klokoček je tak jemný,že se dostane nejen do zavřené konzervy,jak se traduje mezi trampy,ale i do zavřené láhve .Ostatně chroupal mezi zuby ještě v Turnově,kde jsem ho spláchl vynikající plzní.Ale v duši prý zůstává zadřenej navždy,takže se sem určitě zas někdy vrátíme.