STRÁNKY KLUBU KONDORŮ

Akce, která vznikla na rychlo v hospodě, byla nakonec v celém ročníku jedna z nejpovedenějších. Už šestičlenná sestava slibovala, že srandy bude kopec. První odpočinkový den začal po celkem probdělé noci zrychleným výstupem na chatu pod Suchým, kde jsme se na povale ubytovali a po občerstvovací pauze jsme dobyli první kopec Suchý. Večer proběhla decentní oslava Andiných osmnáctin s několika tatranskými čaji. Druhý odpočinkový den jsme zahájili rozbahněným traverzem do sedla Vráta. Pak jsme pokračovali přes Stratenec, Malý Kriváň a Pekelník na chatu pod Chlebom. Zde byl důvod k malé oslavě, že jsme se vešli na poval s dalším asi půl milionem Čechů, kteří toužili slyšet pravé medvědí chrápání odpočívajícího Kondora. Večer proběhlo protimedvědí školení a cvičení jógou proti mrazu, neboť nám nezbylo než sedět venku...a některým pak radši i spát. Zajímavostí protimedvědího školení bylo, že ačkoli většina odborníků doporučuje stočit se do gule. Andy zastává leh na znak a schování rukou pod hlavou. O případné, krizové metodě totálního odšpuntování se radši nebudu rozepisovat :-)) Ráno jsme rychle posnídali a opět vyšli na hřeben. Totálně odpočinkový den okořenil akorát rozbahněný sestup z Grůně, kde mistr pádů po dlouhé době nezklamal a upadl...což mnozí jeho příznivci propásli, protože už seděli pod Grůněm v hospodě. Počet lidí vzrostl nad únosnou mez a tak jsme proletěli Diery a rychle se ubytovali ve stejnojmenném hotelu. Ráno nás po snídani čekalo už zase jen fádní cestování domů, které sem tam okořenila nějaká veselá historka z právě skončené akce.

Poděkování:

děvčatům z chaty pod Suchým- že se o nás pěkně staraly

Šumavačkám- že nás včas varovali před chlebským povalom

a zvláštní poděkování nám všem kdo jsme to přežili a do cíle došli bez potrhaných bránic