STRÁNKY KLUBU KONDORŮ

Konečně se podařily Alpy a ještě moje oblíbené Totes Gebirge. Kličkoval jsem v předpovědích počasí a nakonec jsem našel přiměřené okno. Odjezd byl časný před pátou ráno a ještě vyšperkován návratem pro zapomenuté boty. Ale v půl jedenácté jsme stáli na parkáči pod kopcem a říkali si, že ty hory jsou snad rok od roku vyšší. Následoval klasický odpočinkový den proložený hezkým jedničkovým lezením s třináctikilovým batohem. Odměnou bylo krásné počasí skoro bez deště, dva dvoutisícové vrcholy, nádherné výhledy a dva super bivaky jeden s rozzářenou oblohou od blesků a později od milionu hvězd a druhý zakončený totálním slejvákem a pocitem, že nám teče do bot :-))

Poděkování:

restauraci v Žumberku - opět vše vynikající bude to při návratech naše nová závodka

Daliborově mamince - že si včas všimla že nechal doma boty...kdyby to zjistil pod kopcem musel bych ho zabít

mistrovi pádů - že opět převzal svoji staronovou funkci a nic si nezlomil