STRÁNKY KLUBU KONDORŮ

Akce rodící se v klasických covidových bolestech nakonec dopadla na jedničku a hvězdičku pokazilo jen to, že Dalibor nakonec na poslední chvíli nejel. Tak jsme se aspoň na zahrádkách vešli ke stolu. Ano po velmi dlouhé době bylo i točený a kus teplého žvance. Jinak klasické odpočinkové dny s jedním opravdu mikroblouděním. Letošní způsob jara nás dokonce přinutil postavit první noc přístřešek, ale nakonec začalo pořádně pršet až když jsme měli ráno sbaleno. Druhá noc už byla jasná a strávená pod hvězdami a pršet začalo až v neděli těsně před cílem ve Starém Městě. Celý přechod Chřibů měřil 45. kilometrů s převýšením 1300. metrů nahoru a to samé dolu. Patra, vrabčí skoky a medvědí kroky co měří Untíkovi udělátory radši neuvádím .

Poděkování novodobým věrozvěstům:

Jitce - za tradičně "nepovedené" koláčky

Martinovi - za to že slyšel i trávu růst a neopakovatelnými hláškami bavil celý kolektiv

Alešovi - že změnil vodu v kořalku

a Karlovi - ta trasa přes ty hospody se fakt povedla!!